Caroline se jednoho dne z dlouhé chvíle začte do rozpracovaného románu svého muže, úspěšného prozaika Guillauma, a nevěří svým očím. Hrdina románu o nemanželském poměru stárnoucího muže
s mladou atraktivní dívkou se povážlivě podobá samotnému autorovi. A dokonce tuší, o kterou dívku
by se mohlo jednat. Na večeři s přáteli Ericem a Sylvií se rozhodne manžela se svým podezřením konfrontovat. Navodí tím vzrušující atmosféru s dějem překvapivých zvratů a choulostivých odhalení.
Život a umění od sebe totiž mohou opisovat navzájem. 

Uvádíme v české premiéře.

Komedii Jeana-Françoise Crose (originální název Le Fantasme) uvádíme v české premiéře. V Paříži měla premiéru na podzim 2022 ve vynikající inscenaci v Comédie des Champs-Élysées.
Jean-François Cros se narodil roku 1976 v horském městě Annecy. Je to úspěšný divadelní, televizní a filmový herec a velice obsazovaný dabér. Za hru Hier est un autre jour !, kterou napsal společně se Sylvainem Meyniacem, byl nominován na prestižní cenu Molière za nejlepší komedii.

NAPSALI

Při neustálém vzniku kvanta dramatických novinek není výjimečné, že jejich premiéry se mohou odehrávat i pod záštitou agentur, nikoliv „standardních“ divadelních stánků, nejnovějším příkladem je francouzská komedie Jeana-Françoise Crose Fantasma v překladu Michala Zahálky, kterou pod záštitou agentury Harlekýnnastudoval Petr Svojtka.

Titul komedie byl pro snazší vstřebatelnost širokým okruhem publika „přejmenován“ na Co to píšeš, miláčku? České publikum má možnost seznámit se s bláznivou a šťavnatou konverzačkou necelé dva roky po pařížské premiéře.

Ještě než se jeviště rozzáří a my budeme moct sledovat Lenku Vlasákovou v roli Caroline, která pročítá volné listy a v jejím obličeji se zračí čím dál výraznější nevole, navodí atmosféru Cabrelův song Je l’aime à mourir (povědomý i díky coververzi Lenky Filipové).

Manžel znepokojené čtenářky Guillame (Miroslav Etzler) se živí jako spisovatel a Caroline se právě dostala ke stránkám pracovní verze jeho nového románu. Jde o text s množstvím erotických podrobností a fascinace padesátníka dvacetiletou dívkou budí v Caroline podezření, že narazila na manželovo autobiografické svědectví o vztahu s pracovnicí Guillamova nakladatele Sarou... více

------------------------------------------------------------------------------------------

Na hodně netradiční večeři dvou hašteřících se párů zve pražské Divadlo Lucie Bílé.
Ve spolupráci s agenturou Harlekýn zde totiž Petr Svojtka zrežíroval francouzskou komedii Co to píšeš, miláčku.
MF DNE3  May 2024 Tomáš Šťástka 

Relativně čerstvou komedii (v pařížské Comédie des Champs-Élysées měla premiéru na podzim roku 2022) zde v citlivém překladu Michala Zahálky režíruje Petr Svojtka. Což jsou sama o sobě jména, která mohou být zárukou, že nepůjde o nějakou prvoplánovou košilatou řachandu.

Svojtkova řemeslná režie dává dostatečný prostor hercům, aby tak co nejlépe vynikla ústřední přestřelka. V hlavních rolích se navíc představili zkušení Miroslav Etzler a Lenka Vlasáková, známé tváře, které přitom společně vytvořily neotřelou škorpící se dvojici.

Zásadní podíl na tom má samozřejmě ústřední čtveřice herců, která celou dobu nesleví z od počátku nastavené rychlosti. Mezi útočící Caroline a bránícího se Guillauma totiž poměrně brzy jako jakýsi rádoby mediátor vstoupí Éric Ladislava Hampla. Sám má přitom s celou šlamastikou dost co do činění, takže se sám brzy zamotává do dalších a dalších verzí, jak to celé vlastně bylo. Zdaleka nejmenší prostor naopak zůstává Veronice Svojtkové, ale její postava si nakonec své místo najde.

Jak je z popisu zjevné, Co to píšeš, miláčku je nenáročným kouskem, který má za cíl především pobavit. Souhlasný smích z publika dával už při premiéře tušit, že do extrému hnané dohady mohou leckde najít odraz ve skutečných zážitcích.

Tvůrčí inspirace a manželství

Když jsem se chystal na měsíční stipendium do Paříže a vybíral, na co všechno si zajdu do divadla, upoutala mě anotace komedie Le Fantasme (česky Fantasma) Jeana-Françoise Crose a hned jsem si text objednal. Už z té anotace bylo zřejmé, že i téma této hry míří k otázkám autorství a tvůrčí inspirace, Když text přišel, přečetl jsem ho jedním dechem. Není asi náhodou, že tohle téma otevírají zrovna Francouzi.

V Paříži jsem si samozřejmě zašel na tu původní inscenaci, která měla tehdy čerstvě po premiéře ve slavné Comédie des Champs-Elysées; hráli v ní čtyři skvělí herci a byla výborná. Ještě v Paříži jsem na textu začal pracovat.

Krátce po návratu jsme se někde v divadle potkali s Petrem Svojtkou. Zeptal se mě, na čem pracuju,
já se zmínil o téhle hře a Petr hned prosil, ať o tom nikomu dalšímu neříkám, že by to mohlo být přesně to, co hledá pro Lenku Vlasákovou.

Netrvalo to dlouho a skutečně bylo ujednáno, že ani ne za rok bude mít naše inscenace premiéru.
A jakou radost jsem měl jako divák z té pařížské inscenace, takovou radost mám i z toho, jak jsme se už poněkolikáté znovu pracovně potkali s Petrem a se skvělou výtvarnicí Agnieszkou Pátou - Oldaka a poprvé s vynikajícím hereckým čtyřlístkem, který uvidíte na jevišti.

Abyste z toho měli taky radost, abyste se hodně smáli a taky trochu byli smutní, to srdečně přeje

                                                                       Michal Zahálka.