PYTEL ULOUPENÝCH PENĚZ DOKÁŽE OŽIVIT I SEBEVRAHA. JENŽE POLICII TAKY.

Marc je ženami obdivovaný spisovatel, ale delší dobu již nemá o čem psát. Usoudí, že se nachází v bezvýchodné životní situaci  a rozhodne se spáchat sebevraždu. Překvapí ho letitý přítel Luc, který se už také kdysi pokusil zabít, když ho opustila žena, a teď chce učinit totéž, protože se k němu vrátila. 

Sebevražedné plány jim překazí trojice prchajících amatérských lupičů s pytlem plným peněz. Vtrhnou do bytu, sebevrahy si vezmou za rukojmí a vyhrožují, že je zabijí. Přestože je to právě to, co si Marc s Lucem nejvíce přejí, při pohledu na plný pytel bankovek dostávají znovu chuť do života. Tvůrčí fantazie se Marcovi vrací právě včas. Lupičské trio potřebuje plán a za dveřmi je policie. Máte se na co těšit.

Rukojmí bez rizika je další komedie v repertoáru Agentury Harlekýn v režii Jana Nováka  
(např. V Paříži bych tě nečekala, tatínku, Herci jsou unaveni,  Lo Stupendo,  Příbuzné si nevybíráme).

Z OHLASŮ DIVÁKŮ

Datum 30. 9. 2017

Rád bych Vám poděkoval za představení Rukojmí bez rizika. V dnešní uspěchané a ne příliš optimistické době je takových komedií jako bylo uvedené představení potřeba čím dále více. Lidé se dobře bavili a alespoň na chvíli mohli zapomenout na každodenní starosti.

Jan Záhumenský
Vzdělávací centrum Na Karmeli Mladá Boleslav

Alain Reynaud-Fourton  (1932 -2014) 

francouzský spisovatel a dramatik, autor divácky oblíbených komedií s kriminální zápletkou napsaných s noblesou a notnou dávkou nadsázky a humoru.
Jeho inscenace obletěly úspěšně celý svět. Rukojmí bez rizika (Y a-t-il un otage dans l'immeuble ?) napsal v roce 1986. Mezi jeho poslední tvorbu patří Teta Marcelle (Tante Marcelle) a Vetřelec (L'Intrus.) V roce 1990 byla uvedena v Paříži jeho divadelní inscenace Monsieur Amédée o počestném profesoru francouzštiny, kterému osudové zastavení na semaforu kompletně převrátí život a ocitne se ve světě mafie, pasáků a lehkých děvčat. Hlavní roli vytvořil nezapomenutelný Michel Galabru.

Milý Alaine,

jednou jsi mi při večeři v Paříži vyprávěl, jak ti Antoine Saint-Exupéry dělal z papíru letadýlka a jak jste je pouštěli z balkónu v domě tvých rodičů v Alžíru, když jsi byl ještě malý kluk. Já letadýlka z papíru skládat neumím, ale teď bych ti rád jedno poslal a napsal ti na něj vzkaz. Napsal bych ti, že my tady ve vzdáleném Česku na tebe myslíme a že tu v češtině hrajeme tvoje hry. A že se při nich smějeme. Víš stejně dobře jako já, že když se dokážeme smát, ještě to s naším světem není tak úplně špatné.

Smějeme se s tebou, Alaine Reynaude-Furtone. Smějeme se, protože je nám s tebou dobře, protože je nám dobře s tvými slovy i s tvými postavami. Tak doufám, že nás slyšíš. Že k tobě náš smích doletí jako ta papírová letadýlka.

                                                                      Jiří Žák