Londýnský taxikář John Brown si dvacet let tajně užívá života se dvěma manželkami. Povedený tatínek má s jednou syna Gavina a s druhou má dceru Vicki. Ti dva mladí se seznámí na internetu a chtějí se osobně poznat. Jejich otec se jim v tom snaží se svým přítelem Stanleyem narychlo a s vypětím všech sil zabránit. Výsledkem je veletok neuvěřitelných typicky cooneyovských zmatků a improvizací v duchu nejlepších tradic anglické komedie, které uspokojí každého – kromě Johna Browna.

Slavný britský autor Ray Cooney je přezdívaný jako mistr frašky (např. Prachy? Prachy!,  Rodina je základ státu aj.). Volné pokračování jeho úspěšné komedie "Jeden a jedna jsou tři" uvedeme v české premiéře.

Člověk v prekérní situaci...

Hrdina frašky, nejméně hrdinský hrdina všech hrdinů, je schopen vyvíjet vpravdě hrdinskou aktivitu, aby se dostal
ze situace, do níž byl proti své vůli a doslova „vržen“. To je jeho počáteční nevýhoda: moment překvapení, s nímž souvisí i jisté zpoždění, jež pak bude dlouho marně dohánět. Výchozí danosti se komplikují příchodem nových postav, obvykle těch, jejichž příchod je nejméně žádoucí, a ve chvíli nejméně vhodné.

Podle (pro frašku charakteristického) zákona schválnosti přibývají stále nové a nové komplikace počátečního stavu, sotva jedno nebezpečí zmizí, objeví se další, ještě horší, vychází najevo to, co mělo zůstat utajeno a naopak.
Hrdina jedná, pózuje, vymlouvá, vymýšlí, vysvětluje, lže a zdůvodňuje, skrývá se doslova i obrazně, ale vždy marně, kombinuje,manévruje a taktizuje. Nová setkání, odhalení, nedorozumění, omyly, přeřeknutí si vynucují nové akce
a reakce, stále více hrdinu determinují. Když dojde dech a argumenty, nezbývá než prchat. Nastává útěk, honička.

Fraška je nejfatálnější ze všech dramatických žánrů, je královstvím náhody, škodolibé a zlomyslné, říší, kde platí zákon schválnosti.

Zdeněk Hořínek: O divadelní komedii
(Anatomie frašky - úryvky )
Pražská scéna, 2003